Bílá Hora – Řeporyje 0:1
A-tým Řeporyj čekal velmi důležitý zápas na hřišti Bílé Hory, která se v tabulce nacházela na posledním místě, pouhé 3 body za naším týmem. Soupeř si dopředu zjistil, že řeporyjské béčko hrálo s naším áčkem souběžně, a tak se nerozpakoval přidělit nám šatnu, kam by se stejně víc než 11 hráčů základní sestavy nikdy nenasoukalo. Ovšem podcenili naše široké rezervy, mohli jsme si nakonec dovolit přijet na soupeřovo hřiště v 13 hráčích.
Oba týmy hrály o mnoho, možná nejdůležitější zápas jarní části, a podle toho vypadala i návštěva. Diváků, především ale z Bílé Hory, přišlo opravdu hodně. Místní desetileté fanynky byly vybaveny pomalu vuvuzelami a občas bylo i v průběhu zápasu slyšet jejich skandování.
Fotbal této atmosféře ale bohužel příliš neodpovídal. První poločas začal řadou nepřesností především z naší strany. Nedařilo se nám kombinovat ve středu hřiště a plynule tak přecházet do útoku. Naše jediná taktika se tedy změnila na nakopávání balonů na Rejžu. Ten si v roli hlavičkáře vedl velice dobře, ale bohužel nebyl podporován záložní řadou, a tak vyhrané a prodloužené míče končily většinou zase u soupeře. Po jedné takové vyhrané hlavičce se ale do pokutového území dostal Michal Kubr, který jen těsně minul pravý růžek soupeřovi branky.
Bílá Hora se ze začátku snažila hrát křižné balony na jejich pravého záložníka, o jehož kvalitách nás předem upozorňoval kouč Václav. V drtivé většině případů si s ním Bláža ale dokázal poradit a nepouštěl ho do vyložených šancí. Ačkoliv jednou jsme všichni očima vytahovali balon klesající za Koubičova záda. Naštěstí pro nás ale skončila tato překvapivá střela těsně za naší brankou.
Soupeřovi se párkrát podařilo projít i středem hřiště, ale všechny jeho šance končily buďto v Koubičových nablýskaných rukavicích, útočnými fauly anebo soupeřovým divadelním představením v pokutovém území, které si jasně zasluhovalo ocenit žlutým kartónkem. Ovšem rozhodčí si trestuhodně nenechal poradit od našich hráčů, a tak se v tomto případě nežlutilo. Do šaten se tak odcházelo za nerozhodného stavu 0:0 a nám bylo jasné, že pokud chceme uhrát na Bílé Hoře nějaké body, tento výkon stačit nebude a budeme muset začít hrát lepší fotbal.
Začátek druhého poločasu začal pro nás mnohem slibněji a dařilo se nám podržet balon i ve středu hřiště. Z jedné takové situace našel Robert krásným pasem za obranu Michala Kubra, který si hezky zpracoval míč do běhu, křižnou střelou na zadní tyč nedal soupeřově brankáři žádnou šanci a poslal náš tým do vedení. Poté se čekalo, co soupeř vymyslí. Zanedlouho už naší obranu zaměstnávali 3 útočníci, kteří byli podporováni ještě několika hráči záložní řady. Naštěstí se jim příliš nedařilo dostávat balon do pokutového území, a když už ano, většinou si s tím naši stopeři dokázali poradit. Za zmínku stojí ale jeden centrovaný balon, který si našel na penaltě osamoceného hráče Bílé Hory, jenž ve velmi dobrém postavení nedokázal umístit balon za Koubičova záda a jen těsně minul naší branku.
Z našich odkopnutých balonů z obrany jsme se několikrát dostali do přečíslení, které jsme ovšem ani jednou nedokázali využít. Přibližně 20 minut před koncem nás mohl poslat do dvougólového vedení Bóža po dobře vybojovaném míči Vencou Hřivnou, ale z dobré pozice v pokutovém území nedokázal balon usměrnit mezi tři tyče. Posledních deset minut už byla znát na soupeři určitá nervozita, která mu bránila vymyslet dopředu něco kloudného, a nám se dařilo sbírat důležité sekundy odkopnutými balony na soupeřovu půlku, kde se o ně statečně prali Rejža s Michalem.
Infarktové situace jsme se přeci jen dočkali, kdy po zdánlivě málo nebezpečném centru do našeho pokutového území Tyčka pouštěl balon pro vybíhajícího Koubiče. Háček byl v tom, že Koubič zůstal přibitý na malém vápně, a tak se útočník Bílé Hory dostal do zakončení a lobem se snažil vsítit gól. K překvapení všech, i jeho samotného, ale míč skončil nad naší brankou a i naši spoluhráči z béčka museli slyšet tu ránu, jak nám spadl kámen ze srdce. Mára si po této situaci samozřejmě vyslechnul, že…… že příště bude lepší, když si pro ten balon v klídku dojde.
Do hry se místo Bohouše dostal i Jarda Kubů, který měl za úkol podržet míč co nejdále od Koubičovy branky. V posledních sekundách zápasu se zapojil do dění i Jirka Baloun, který nahradil Michala Kubra, a hned se dostal do nebezpečného brejku po vzoru Wayna Rooneyho, se kterým si ovšem soupeřův stoper dokázal poradit.
Poslední tři minuty hry hlavní arbitr stále opakoval, že zbývá do konce utkání jen 30 sekund a k naší nesmírné radosti se konečně zhluboka nadechl a několikrát fouknul do píšťalky, čímž ukončil tento důležitý zápas, ve kterém jsme dokázali zvítězit na hřišti Bílé Hory 1:0.
Sestava : Kouba- Šebesta, Štěpánek P., Hlaváček, Blažek – Hřivna, Štěpánek R., Schüller, Ira – Rejzek, Kubr
Lavice náhradníků: Baloun, Kubů.