Se Zlíchovem na Lochkově. Takové dostaveníčko nás čekalo v rámci jednoho z posledních zápasů aktuální sezony. Druhý tým tabulky má své hřiště pod vodou, a tak jsme se museli utkat na neutrální půdě. Ztráta domácího prostředí se na favorizovaném soupeři ale bohužel nijak nepodepsala a po doslova krvavém boji jsme prohráli 0:4.

Stejně jako na poslední zápas jel trenér Venca Hlaváček i na tento duel s kufrem své fabie plným omluvenek. Hráčů, kteří se nemohli dostavit, bylo tolik, že by se z nich dal poskládat celý další mančaft. Chyběl například Rejža, Venca Hřivna nebo Šéba. Bezesporu největší ztrátou pro nás však byla absence elitního kanonýra Štípy, jenž chytil úctyhodnou střeleckou formu.

Oslabení jsme tedy vyběhli na hřiště a proti druhému týmu tabulky se naše ztráty projevily. Zlíchov byl po počáteční „oťukávačce“ lepší, více držel míč na svých kopačkách a přehrával nás ve středu. Hrozil především kolmými přihrávkami a dlouhými pasy za obranu. Poprvé jsme inkasovali po čtvrthodině hry, kdy se po nedůrazu v našem pokutovém území dostal útočník soupeře k hlavičce a míč se štěstím propadl až za Koubiče.

Ačkoliv měl Zlíchov převahu, záhy po inkasovaném gólu jsme měli velkou šanci i my. Co velkou… Obrovskou! Tutovou! Stoprocentní! A na hony daleko volající po vyrovnání. Po centru z levé strany se ve vápně dostal k zakončení Tomáš Svoboda, nadvakrát napálil gólmana. Od něj se míč odrazil k Májovi, který sice překonal brankáře, ale pro změnu trefil obránce stojícího na brankové čáře. Balon se znovu odrazil k našim nohám, tentokrát k Bóžovi na hranici penalty. A zkušený středopolař už brankáře ani obránce nenechal vyniknout. Na jeho pokus, který spíš než do branky mířil k rohovému praporku, neměl šanci dosáhnout vůbec nikdo.

Vyrovnáním, které by mohlo trochu otupit tlak Zlíchova, jsme pohrdli. A do konce prvního poločasu jsme naopak ještě jednou inkasovali. Po centru z naší levé strany obrana zapomněla na útočníka, který míč špičkou (nebo možná pičkou, kdo ví…) lehounce tečoval mezi Koubičovy nohy. Kdo vsadil na handicap domácích, musel se radovat. Nám ale do smíchu příliš nebylo a do kabiny jsme šli s dvougólovým mankem.

V šatně jsme pak dlouho rozebírali ohrané hity „Vzadu bez chyby“, „Nedávat jim prostor“ a „Bacha na rozehrávku“. Aby hned v úvodu druhého dějství Pátíček parádní kolmicí uvolnil k samostatnému úniku na naši branku útočníka soupeře, který pohotově překonal Koubu. Páťa tím načal svou černou desetiminutovku, na jejímž konci po souboji ve vápně zůstal ležet v tratolišti krvi na trávníku.

Krev se hrnula a z nosu i z tržné rány. Páťa se po několika minutách zvedl ze země a s rudým obličejem a voláním „Adriááááno!“ po vzoru Italského hřebce Rockyho zamířil na střídačku. A přestože chtěl po ošetření hrdinsky pokračovat ve hře, krev téct nepřestávala a zápas pro něj skončil. A tak si alespoň na střídačce udělal památeční fotku (kterou můžete zhlédnout na klubovém facebooku).

Stejně tvrdý direkt jako inkasoval Páťa, chvíli po jeho odstoupení dostal i celý tým v podobě čtvrtého gólu. Zlíchov rozehrál rohový kop podobným signálem, z jakého těžíme my (asi se inspiroval při předzápasové přípravě u videa) a střední záložník nechytatelnou střelou přes chumel hráčů trefil přesně pravou šibenici.

Utkání s druhým celkem tabulky tedy skončilo jednoznačnou porážkou 0:4. My musíme vyléčit pošramocené sebevědomí, zahojit pochroumané ciferníky a soustředit se na další utkání. Třeba hned to domácí v sobotu proti Zličínu.

Základní sestava: Kouba – Haisl, Hlaváček, Štěpánek P., Borovička – Svoboda, Schüller, Lindner, Štěpánek R., Kubr – Mayer

Lavička: Blažek, Ira

Řeporyje – Střešovice 3:1

V nedělním odpoledni nás čekal na domácím hřišti mladý tým Střešovic o kterém jsme už předem věděli, že budou běhavým týmem a proto je potřeba jim hrát hodně na tělo i za cenu faulu.

Od začátku zápasu jsme hráli hodně od zadních řad a zodpovědně jsme se vraceli po ztrátě míče na svojí půli. Soupeř měl nějaké dobré šance, nikdy však ne vyložené.

Ani my jsme neměli nic vyloženého do 23 min kdy skvěle protáhl po levé straně dobře hrající Blažek, který míč směroval pod sebe, kde stál osamocený Tesař, míč však letěl vysoko nad.

Takhle Blažek se protáhl ještě minimálně 2x, vždy dával pod sebe, my však nikdy netrefili branku, buď nám byl míč odebrán, nebo jsme ještě vymýšleli místo přímé střely z první.

Ve 34 min přišla kombinace ve středu hřiště, míč se dostal k Lindnerovi, který dlouhým křižným nákopem do vápna chtěl míč nacentrovat, míč však nikdo netrefil a tak se dostal až za obranu hostí, kde se k němu dostal Štípek, který skákavý míč chtěl směřovat na branku, dal takovou ,,mordu“, že míč se dostal ke gólmanovi hostí, kde se nepohodl s vlastním obráncem a tak se dostal k dorážce Ira, který síť rozvlnil 1:0.

Do konce poločasu jsme již branku neohrozili a hráli jsme zodpovědně dozadu.

Do druhé půle jsme šli s vírou navýšit svůj náskok, bohužel hosté dokázali okolo 55 min vystřelit, náš brankář ve snaze chytit míč udělal ale hrubku, míč mu prošel mezi ,,betony“ 1:1. Utkání to docela zdramatizovalo, nutno však říci, že naši hru to nijak moc nerozházelo a hrálo se zodpovědně odzadu, na všech byla vidět chuť a chtíč vyhrát. Do dobré šance se dostal Dan, který dlouhý míč hlavičkoval v souboji s brankářem hostí před velkým vápnem, náš útočník však hlavičkový souboj vyhrál a míč letěl do branky 2:1.

Další rána pro hosty přišla o pár minut později, kdy jsme se trefili potřetí a hosté byli na odpis.

Náš tým si držení 3:1 pohlídal a zaslouženě vyhrál, odčinili jsme tak předchozí dva herně strašné zápasy. Dnes celý tým opravdu pracoval velmi kompatabilně a spolehlivě a tomu odpovídá i výsledek.

Sestava: Vopěnka – Šebesta – Borovička – Pechar – Křivka – Štípek – Lindner – Ira – Kubr – Blažek – Tesař.

Lavička: Dan.

Branky: Ira, Dan 2x

Řeporyje – Slavia Malešice 7:2

Sobotní odpoledne náše Áčko místo sledování hokeje bojovalo na Řeporyjském pažitu o cenné body proti Malešicím.

Do zápasu jsme šli s tím nedarovat nic soupeři zadarmo, nutno podotknout, že k utkání se nám během týdne omluvilo hned 6 hráčů, což byl citelný zásah do sestavy.

Zápas z naší strany začal aktivně, tlačili jsme se dopředu a vytvářeli si dobré šance, které se nám nepovedlo zužitkovat v prvních minutách úplně ideálně.

V 17 min se k míči dostal Rejzek, který se protáhl okolo obránců a úspěšně zakončil 1:0.

O 8 min později v další naší akci Robert Štěpánek vybídl ve středu hřiště nabíhajícího Štípka, který tak šel sám na brankáře a nemýlil se 2:0.

Hosté po této brance se dostali ke střele, která měla velmi dobré parametry a Kouba na ni byl krátký (všude) 2:1.

Další naše branková příležitost přišla ve 38 min, kdy Kubr se dostal do zakončení a také se nemýlil. 3:1.

Poločas tak skončil pro naše barvy s dvougólovým vedením.

Do druhého poločasu jsme šli s tím navýšit naše vedení a nedat soupeři šanci k nějakému dramatu.

Náš slib jsme dodrželi do slova a do písmene naše vedení jsme navýšili hned 4mi góly ve druhé půli dali: Rejzek 3x, Štěpánek P. a utkání tak bylo 7:1. Ještě čestný gól dali hosté po hrubé chybě Štěpánka P. který rozehrál míč na vápně prachbídně a dal tak šanci soupeří, který šance využil 7:2.

Do konce druhé půle jsme již branku nedali a utkání tak skončilo 7:2.

Velice důležité body, které nás posouvají zase o krůček dál od sestupu.

Sestava: Šebesta – Hlaváček – Štěpánek P. – Borovička – Štípek – Ira – Štěpánek R. – Lindner – Kubr – Rejzek

Lavička: Majer.

Branky: Rejzek 4x, Štípek, Kubr, Štěpánek P.

Stodůlky – Řeporyje 1:2

O víkendu Řeporyje zajížděly do Stodůlek, kde nás čekal peprný souboj s místním béčkem.

Naše mužstvo nastupovalo do zápasu s určitým respektem proti soupeři, neboť v minulém našem setkání jsme podlehli vysoko 4:0.
Začátek zápasu se odvíjel nahoru dolů. První roh domácích Stodůlek však náš brankář podcenil. Kouba vyběhl, ale nepodařilo se mu míč vyrazit tak, jak by si představoval, domácí se tak po chybě našeho brankáře dostali do vedení 1:0.
Naše hra po obdrženém gólu zůstala stejná, všichni makali na 100% a to se později i vyplatilo.
Na začátku druhé půle konkrétně v 53 min se dostal po skvěle kopnutém přímém kopu k hlavičce Haisl, který hlavou rozvlnil síť domácích 1:1.
Tato branka nás nabudila k ještě větší snaze urvat více bodů než jen jeden.
Zápas pro oko diváka byl pohledný a jak domácí, tak i my měli dobré šance ze kterých šlo vytěžit více, bohužel pro nás bez úspěchu.
V 75 min se dostal do hry Blažek, který hru oživil směrem dopředu a byl opravdu viditelnou postavou na hřišti. V 87 min však náš tým zahrával rohový kop, který Blažek prodloužil do míst, kde stál pán bůh Tóťa, který i tentokrát uklízel do branky hlavou. Utkání tak díky této brance bylo na naší straně (Tóťa tyhle dva životní góly oslavil v hospodě, kde to náležitě šoupnul).
Náš tým si 3 min už ohlídal a naše vítězství bylo vydřené, přesto zasloužené.

Sestava: Kouba – Šebesta – Hlaváček – Štěpánek P. – Haisl – Ira – Štěpánek R.– Schiller – Svoboda – Hřivna – Rejzek.

Lavička: Štípek, Blažek , Majer.
Branky: Haisl 2x

Řeporyje – Bílá Hora 5:7

Starší přípravka hrála v sobotu doma proti těžkému soupeři z Bílé Hory.
Tento zápas jsme sice nevyhráli, ale herně jsme předvedli velmi dobrou podívanou, kdy jsme se snažili si pomáhat a bojovat do posledního hvizdu. Do vedení jsme se sice dostali jako první my, ale hosté nás přestříleli a vyhráli 7:5.
My herně po dlouhé době zase ukázali, že umíme hrát fotbal a že si umíme i dovolit na soupeře nějaké dobré kličky, zvláště pak Robin, který zápas odpracoval velmi dobře a zaznamenal tak i 4 zásahy do branky hostí.
Přiští týden hrajeme opět doma v Řeporyjích od 09:00 hod.

Stodůlky – Řeporyje 3:1

Sobotní den se konal v duchu bojů proti betlémákům ze Stodůlek.

Dobít Stodůleckou pevnost se pokusilo BÉČKO.

Soupeř nezačal tak, jak si představoval a hned první útok Davida Rolfese znamenal rozvlněnou síť a první naše vedení 1:0. Pak ovšem přišla 10minutovka, kdy náš tým se ukolébal ke spánku a my se snažili odvracet jeden pokus za druhým. V 15 min náš tým inkasoval po průniku středem a následné přihrávky gól, branka však neplatila, neboť hráč jenž zakončoval stál v postavení mimo hru. Bohužel v 17 min přišla ze strany hostů další lavina, která skončila brankou a to když po pravé straně a následné přihrávce na útočícího hráče, jenž se nemýlil. 1:1.

O 5 min později však hosté zase po pravé straně ve snaze odcentrovat míč trefili Vojtu Tesaře do obličeje, všichni čekali na to, že útočící hráč míč zakopne a tak přestali všichni Řeporyjští hrát, k udivení všech přítomných však útočící hráč znovu odcentroval a Štefan Varmus ve snaze míč odkopnout si nešťastně srazil míč nohou do branky 2:1 pro Stodůlecké.

O chvilku později domácí Stodůlky zahrávali rohový kop, my jsme jej však dostali mimo pokutové území, kde Štípek před půlí hřiště míč hlavičkoval, hráč Stodůlek však na hlavu také naskočil, ale pozdě a tak došlo ke střetu hlavami mezi Štípkem a Stodůleckým hráčem, oba si ze zápasu odnesli pěkný ,,monokl“. Do konce poločasu pak musel nejprve střídat Rolfes a poté i Štípek.

Do druhé půle jsme šli s nadějí s výsledkem něco udělat, ale naše snažení přišlo v niveč. Nějaké šance jsme si ale vytvořili, nikdy však žádné, které vedly k dosažení branky.

Za to domácí si vytvořili jednu velmi dobrou šanci, kdy středem prošel hráč, který i pohodlně zakončil 3:1. Náš tým již zápas jen dohrával a čekal na konečný hvizd rozhodčího.

Poslední dva zápasy z naší strany nebyly vůbec dobré a chtělo by to s tím něco udělat. Šanci na reparát máme již příští týden v neděli proti Střešovicím od 17:00, doma v Řeporyjích.

Sestava: Vopěnka – Varmus – Borovička – Kubů – Křivka – Tesař – Kloubek – Lindner – Rolník – Štípek – Rolfes.

Lavička: Majer – Dan – Tošnar – Ira.

Starší přípravka zahrávala v neděli odpoledne na Ruzyni. Soupeře jsme v minulém setkání porazili 6:3 a věděli jsme, že má hráče, jenž jsou na tom individuálně velmi dobře.

Naše hra však byla nesmělá, pokoušeli jsme se průniky dostávat k soupeřově brance, kde se nám povedlo vstřelit i první branku.

Soupeř však vyrovnal po dobré souhře svých hráčů.

S naší hrou to však moc neotřáslo a snažili jsme se dál vytvářet si šance, které jsme si vytvářeli dobré, ale vždy jsme selhávali v koncovce. Náš obrovský nedostatek v zápasech je komunikace, vůbec na sebe kluci nemluví a to velice škodí celému vývoji zápasu.

Dalším nedostatkem pak hlavně ve 3 čtvrtině byla únava, kvůli které jsme se horko těžko vraceli zpět na svá místa. Soupeř nás tedy v konečném součtu přestřílel a zaslouženě vyhrál 7:5.

Máme ještě hodně toho co zlepšovat, ale viděl jsem tam i pozitiva, pochválen však musí být Pavel Sýkora, který bojuje do posledních chvil a doufám, že tak nakazí i ostatní.

Konec zápasu Ruzyně – Řeporyje 7:5.

Řeporyje – Bohnice

Sobotní odpoledne náš čekal soupeř z Bohnic.

První poločas nenabídl na obou stranách jistě to co očekávali a to, že se dostaneme nespočetněkrát do zakončení. Hra se převážně odehrávala na půli hřiště, kdy na obou stranách vládla špatná kombinace i díky Řeporyjskému pažitu, který není přímo dokonalý.

V prvním poločase se nám však zranil náš ,,mozek“ Robert Štěpánek, kterého trefil hráč v Bohnickém dresu skluzem do kotníku. V této situaci se mělo žlutit, nestalo se a mladý rozhodčí nechal hráče bez trestu, to ještě však nevěděl co se odehraje v poločase druhém.

V poločase jsme tak šli do šaten za stavu 0:0.

Do druhého poločasu odstoupil ze hry Tomáš Haisl a Robert Štěpánek, naopak do hry vstoupil Tomáš Vodsloň a Martin Borovička.

Druhý poločas přinesl pravý opak než ten první, oba týmy si vytvořily dobré šance, které selhaly u zakončení, nutno říct, že byla na obou stranách notná dávka štěstí!

V 60 min přišel od hostujícího hráče skluz na Vodsloně, který však do hráče lehce kopl chráničem po dopískání, samozřejmě hráč hostí z toho udělal aféru jako kdyby měl nohu zlomenou.

Mezi hráči došlo ke hromadné strkanici, rozhodčí Vodsloňovi červenou udělil oprávněně, ale hostujícímu hráči jenž Vodsloně fauloval skluzem už kartu nedal, respektive dal, ale úúúplně někomu jinému.

Vodsloň se tak šel předčasně sprchovat po 15 min hry .

Hra se od této chvíle odehrávala na obou stranách velmi agresivně a ani jeden tým si nenechal nic líbit, proto docházelo postupem času k dalším strkanicím. Rozhodčímu se zápas začal vymykat a docházelo především ze strany Bohnic k zákeřnostem, bohužel však bez odezvy rozhodčího. Hosté si však vytvořili 2 velmi dobré šance u kterých nás zachránil Kouba, jenž si tento zápas může dát za rámeček, neboť se velmi výraznou měrou podílel na bezgólové remíze ( nutno řící, že před tímto zápasem se rozcvičoval tak, jak má a nepovídal si s kolemjdoucími).

V 85 min chtěl Hlaváček zabránit hostujícímu hráči k průniku do našeho vápna, Hlaváčkův zákrok byl takový rozpačitý, rozhodčí však pískl proti nám penaltu ( rozhodčí zákrok Hlaváčka neviděl, pískl to tendenčně). Hlaváček okamžitě vybuchl a šel si s rozhodčím vyměnit pár názorů na tento zákrok. Do toho však přišli hosté, kteří nechtěli dopustit nějakou změnu rozhodnutí. AR2 (Asistent rozhodčího) si však zavolal hlavního rozhodčího k sobě, který mu sdělil, že zákrok nebyl penaltový, nýbrž se stal ještě před pokutovým územím, zahrával se tak přímý volný kop ze středu hřiště na hranici pokutového území.

Po odehrání míče, který vytáhl Kouba na roh se však mimo hřiště došlo k napadení našeho pořadatele, který dostal od hráče č. 17 ránu pěstí. Rozhodčí udělil bez váhání červenou kartu ( a k Vodsloňovi tak přibyl kamarád do sprchy). Roh jsme odvrátili a šli do brejku, který se hostujícímu týmu podařilo odvrátit na roh. Roh jsme zahráli velmi dobře, hlavně Patrik Štěpánek překonal hlavičkou gólmana hostí, bohužel pro naše barvy ještě na brankové čáře vyhlavičkovával hostující hráč. Po této šanci rozhodčí zápas ukončil a oba týmy si tak odnášely bod.

Nutno však říci, že hlavní rozhodčí tento zápas významně ovlivnil i když nevědomně, karty měl udělovat daleko dříve!!

Sestava: Kouba – Haisl – Tyčka – Štěpánek P. – Šebesta – Ira – Hřivna – Štěpánek P. – Schiller – Svoboda – Rejzek.

V dalším zápase jsme zajížděli do Lipenců o kterých jsme věděli, že mají dobré hráče, kteří jsou po individuální stránce velice nebezpečným soupeřem.

Přípravka odehrála velmi solidní utkání, byly vidět dobré kličky, hrál se pohledný mládežnický fotbal na který se dalo koukat. Na obou stranách vládli gólmani jenž své týmy podrželi, zejména ten náš Daniel Futo, který velice dobře vychytal penaltu. Z našich hráčů stojí za zmínku Pavel Sýkora, jenž poslední dobou odvádí SKVĚLÉ výkony.

Náš tým sice toto utkání prohrál 6:4, ale pochvalu si zaslouží, neboť svedli dobrý zápas, ve kterém o trošku více štěstí měli domácí.