Archiv autora: Zdenek Stipek

(Přípravka) 1. místo – Turnaj Běchovice

Turnaj Běchovice

V sobotním odpoledni nás čekal turnaj v Běchovicích.

Na turnaj jsme jeli v 9 hráčích, jenž chodí pravidelně na tréninky a účast na turnaji si zaslouží.

Hráli jsme systémem 5+1, přičemž jsme měli 3 hráče ke střídání.

První zápas nás čekal proti Bohnicím, které 3mi góly zničil Alex Raut, jenž v útočném duu s Filipem Linhartem byli velice nepříjemnými útočníky pro obranu hostů.

Toto utkání jsme odehráli velmi dobře herně, snažili jsme se zkoušet si kličky a obcházet hráče, za což jsme byli odměněni vítězstvím 3:0.

Do druhého zápasu jsme nastupovali proti domácím Sršňům, o kterých jsme si mysleli, že jsou černými koňmi turnaje. Opak však byl pravdou a rozjetá Řeporyjská mašina přejela domácí

2:0, kdy se o tyto góly postaral Alex Raut.

Do třetího zápasu jsme šli s vědomím, že pokud vyhrajeme nad Sokolem Karlín, půjdeme bojovat o první místo.
Toto utkání jsme také velmi dobře zvládli herně a také jsme tím byli odměněni vítězstvím 4:1.
O gólovou radost se postarali Raut s Linhartem (Raut 3, Linhart 1).
Poslední utkání nás čekal ze druhé skupiny Újezd nad Lesy. Tým jenž ze druhé skupiny dvakrát vyhrál a jednou remizoval, stál proti nám v boji o první místo.
Utkání bylo na obě strany vyrovnané, oba týmy si vytvářely dobré brankové příležitosti jenž nevedly k rozvlnění brankové sítě.

Až v samotném závěru, tedy minutu před koncem, po dobré akci se Filip Linhart trefil do branky a vsítil tak gól jenž znamenal vítězství.

Hosté již neměli čas na to odpovědět a my jsme tak vyhráli na turnaji první místo.

Další souboj po zápase čekal Rauta, jenž bojoval o ,,vizitku“ nejlepšího střelce turnaje s poměrem 8 branek. Alex bojoval ještě s jedním hráčem z Junioru Praha.

Alex měl však svou mušku v rozstřelu lepší a získal tak s počtem 8 gólů vizitku nej střelce turnaje.

Turnaj se nám tedy povedl pokud to vezmeme tak, že koukáme na umístění.
Ještě bych chtěl pochválit celý tým za dobrou práci, ale v předvedené hře jsou však ještě mezery, na kterých je nutné pracovat a ještě je velice potřeba se individuálně zlepšovat, abychom si toho na hřišti mohli dovolit více a hlavně abychom mohli vybízet k vyrovnaným soubojům stále kvalitnější týmy.

 

20150314_184050

(Muži ,,A“) Reportáž – Švermov

FK Řeporyje – Švermov 1:3 (0:0)
V dalším utkání Zimní ligy se naše mužstvo utkalo s týmem Švermova, jenž hraje Středočeský okresní přebor. Nevěděli jsme, co od neznámého soupeře očekávat, v týmu měl většinu mladých hráčů a naše sestava od posledního zápasu kvůli absenci mnoha hráčů zaznamenala řadu změn.
První minuty zápasu se hra přelévala z jedné půlky na druhou, jako první si vypracovali šanci hosté, kteří po dobrém rozebrání naší pravé strany prošli až k bráně. Vopěnka však střelu z úhlu zneškodnil. Švermov si ještě do poločasu vytvořil další slibné šance, které zaváněly gólem, ale náš brankář vždy stál na správném místě. Vopěnka se pak předvedl i pár dobrými výběhy, kterými obraně zjednodušil práci.
Naše mužstvo si některé slibné příležitosti také vytvořilo, většina z nich však končila po nepřesnostech v rukou hostujícího brankáře. Poločas tak skončil bez gólů 0:0.
Do druhé půle jsme šli za malých změn. Do útoku se posunul Rolník a na kraj levé zálohy se postavil Štípek, kterému kryl záda z pozice levého beka Jirka Baloun (na této straně se tak snoubila vytříbená technika s geniální myšlenkou).
Do druhého dějství jsme šli aktivněji, hned po přestávce si vytvořil šanci Bláža, na brankáře hostů ale nevyzrál. Poté přišel závar před naší svatyní, Vopěnka byl ale pozorný a po zachyceném centru z rohu ihned vykopl míč za půlku na rozběhlého Blažka, který pohotovým dalekonosným kopem přeloboval vyběhnuvšího gólmana hostů – 1:0.
V 65. minutě však hosté odpověděli, po hlavičkovém souboji na velkém vápně se míč dostal k hráči, jenž dle našeho úsudku stál v pozici mimo hru, pomezní rozhodčí však praporek nezvedl a hráč Švermova toho dokázal využít – 1:1.
V 70. minutě přišla další rána. Náš tým byl na půli hostů, kde usiloval o bleskovou odpověď, brankář však akci zachytil a vyhodil míč dopředu. Tam se balonu ujal švermovský útočník, na půli hřiště obešel Hlaváčka a mazal sám na bránu. Vopěnka byl proti jeho zakončení bezmocný. Naše útočné snažení se definitivně rozpadlo, když o pár minut později hostující záložník prošel středem až do vápna a hezkou individuální akci s přehledem proměnil ve třetí gól.
Stav se již do konce zápasu nezměnil, náš tým tak prohrál 1:3 a příští týden v posledním utkání Zimní ligy vyzve Kunice B.

Základní sestava: Vopěnka – Šebesta, Štěpánek P., Hlaváček, Baloun J. – Ira, Štěpánek R., Schiller, Vodsloň – Sergej, Blažek.

Lavička: Rolník, Štípek.

Aritma reportáž

 

FK Řeporyje – Aritma (dorost) 0:2

Další pokračování Zimní ligy nás zavedlo na hřiště ve Vokovicích, kde nás čekal zápas proti domácí Aritmě. Do turnaje je sice tým z Prahy 6 oficiálně přihlášen jako dorost, jeho mužstvo je však namíchané z hráčů dorostu i „béčka“ dospělých. Pro nás to ale nebylo žádným velkým překvapením, protože s tímto soupeřem se utkáváme pravidelně každou zimu.

Věděli jsme tedy, že můžeme čekat mladé běhavé protihráče, v zimě a padajícím Mordoru v podobě smíšeného deště a sněhu to však bylo příslibem, že na hřišti rozhodně nebudeme mrznout. V kabině se nás sešlo opravdu hodně, nastupovali jsme tak s tím, že na hřišti můžeme nechat naprosto všechno a budeme mít možnost vystřídat. Někteří borci však za sebou měli tak náročný sobotní večer, že byli schopni odehrát jen prvních pár minut.

V prvním poločase jsme byli lepším týmem, dařila se nám kombinace, nechyběl pohyb a nabídka. Prosazovali jsme se především po stranách hřiště a dlouhými přihrávky za obranu soupeře. Takto jsme si vypracovali velké množství příležitostí, jenže opět jsme naráželi na to, co nás v posledních letech nejvíce sráží dolů – finální fáze a neproměňování šancí.

Největší šanci měl Venca Hřivna, který se ve vápně dostal k odraženému míči a z první pálil do odkryté branky. Jenže místo technické střely zvolil hrubou sílu a jeho pokus skončil na břevně. Následně se k balonu za pokutovým územím dostal ještě Páťa Štěpánek, ten ale zamířil vysoko nad. Slušné příležitosti měli potom Bláža i Míša Kubr. A neujala se ani Vociho dalekonosná „morda“ levou nohou (brankář na ní čeká ještě teď).

V defenzivě jsme během prvního poločasu neměli příliš problém, dobře jsme protihráče obsazovali, jistili se a hráli důrazně. Alespoň jedné chybě jsme se ale přece jen nevyvarovali. Páťova složitá rozehrávka se odrazila přímo do běhu útočníkovi Aritmy a ten pelášil sám na branku, Koubič ale jeho nájezd zneškodnil.

Během poločasové přestávky jsme sestavu hodně prostřídali a vrátili se na hřiště, abychom konečně napravili to, co se nám v úvodním dějství nedařilo – vstřelili gól. Jenže po přestávce už to z naší strany nebylo vůbec ono. Sice jsme mohli jít brzy do vedení, když jsme nastřelili tyčku, ale to bylo na dlouhou dobu vše.

Postupem času nám viditelně docházely síly a domácí převzali otěže zápasu. Byli aktivnější a pohyblivější, z čehož pramenily i jejich šance. Snadno procházeli především prostředkem hřiště, protože jsme nestačili dostupovat. A středem hrací plochy také padl první gól Aritmy. Deset minut před koncem domácí hráč trestuhodně prošel mezi třemi Řeporyjáky až do vápna, udělal kličku i poslednímu Páťovi a sám před Weasleym zamířil přesně ke vzdálenější tyči.

Přestože už jsme mleli z posledního, mohli jsme v závěru ještě srovnat. Robik parádním „bochanem“ z pravé strany našel před brankou Rejžu a ten se na malém vápně dostal k hlavičce. Obránce ho ale lehce rozhodil, a tak jeho pokus nebyl dostatečně důrazný.

V posledních vteřinách jsme navíc inkasovali ještě jednou. A nutno podotknout, že naprosto zbytečně. Weasley místo dlouhého nákopu dopředu volil složitou přízemní rozehrávku na pokrytého Šébu, ten si se situací neporadil a o míč přišel. Pro dva útočníky Aritmy, kteří uháněli na naši branku, už pak nebyl problém upravit skóre na konečných 2:0.

Základní sestava: Kouba – Haisl, Štěpánek P., Šebesta, Vodsloň – Kubr, Štěpánek R., Baloun P., Hřivna – Blažek, Vaněk.

Lavička: Rejzek, Ira, Baloun J., Sergej, Vopěnka, Štípek

Zličín B

FK Řeporyje – FK Sokol Stodůlky 3:4

Mimo zimní turnaj nás čekal přátelský zápas s odvěkými rivaly ze Stodůlek, které bohužel pro nás hrají o třídu výše než my a po podzimní části mají velmi dobře nakročeno k postupu do Pražského přeboru.

Zápas jsme sehráli na umělé trávě na Ohradě s rozměry, které hlavně na šířku mají minimum, co dovolují pravidla. Tato skutečnost se od prvních minut pro nás jako velká výhoda, soupeřovo mužstvo kde nejstaršímu nebylo ani 30 let a těží na první pohled z rychlého pohybu, nemělo doslova prostor, kam nabíhat. Naopak my jsme od začátku výborně kombinovali a celý první poločas drželi se soupeřem krok.

První gól přišel po rohovém kopu z hlavy Tůmy, který krásným náběhem nedal brankáři šanci – 1:0. Soupeř vzápětí vyrovnal snad z první šance, kdy šel ze strany sám na brankáře Koubu. Ten si pomohl malým faulem a následovala penalta – 1:1.

Potom se hrál i dále velmi pěkný a svižný fotbal. V půlce prvního poločasu chyboval stodůlecký stoper a Hřivna po sólovém uniku vrátil vedení na naši stranu. A když vzápětí přidal Schiller na 3:1 po tečované střele, začalo to s námi vypadat velmi dobře. Bohužel těsně před půlí pravé křídlo Stodůlek uteklo a po centru a našem špatném obsazení hráčů ve vápně se stav měnil na 3:2.

Po poločase následovala mírná převaha Stodůlek, ale byli jsme to my, kdo skóroval. Tůma svým druhým a opravdu nádherným golem, kdy si zpracoval do protipohybu celé soupeřovy obrany a levou nohou trefil šibenici. Velmi nadějné dvougólové vedení jsme bohužel ztratili naší z posledních let asi nejčastější chybou, tedy nepokrytí standardky a hlavně špatného vyběhnutí gólmana.

Ke konci soupeř začal být trochu lepší, ale šance si nevytvářel. Ale my jsme mu pomohli lacinou ztrátou míče uprostřed pole. V závěru Stodůlkám pomohl také postranní rozhodčí neodmávaným ofsajdem, po kterém šel soupeř do vedení 5:4. Ovšem dobrý výkon proti papírově silnějšímu soupeři se musí brát pozitivně. Celkově by zápasu slušela remíza.

Počáteční sestava: Kouba – Vodsloň, Kubů, Hlaváček, Blažek – Hřivna, R. Štěpánek, Schiller, Kubr – Vaněk, Tůma

Lavička: Vopěnka, Sergej, Baloun

SK Stodůlky

FK Řeporyje – FK Sokol Stodůlky 3:4

Mimo zimní turnaj nás čekal přátelský zápas s odvěkými rivaly ze Stodůlek, které bohužel pro nás hrají o třídu výše než my a po podzimní části mají velmi dobře nakročeno k postupu do Pražského přeboru.

Zápas jsme sehráli na umělé trávě na Ohradě s rozměry, které hlavně na šířku mají minimum, co dovolují pravidla. Tato skutečnost se od prvních minut pro nás jako velká výhoda, soupeřovo mužstvo kde nejstaršímu nebylo ani 30 let a těží na první pohled z rychlého pohybu, nemělo doslova prostor, kam nabíhat. Naopak my jsme od začátku výborně kombinovali a celý první poločas drželi se soupeřem krok.

První gól přišel po rohovém kopu z hlavy Tůmy, který krásným náběhem nedal brankáři šanci – 1:0. Soupeř vzápětí vyrovnal snad z první šance, kdy šel ze strany sám na brankáře Koubu. Ten si pomohl malým faulem a následovala penalta – 1:1.

Potom se hrál i dále velmi pěkný a svižný fotbal. V půlce prvního poločasu chyboval stodůlecký stoper a Hřivna po sólovém uniku vrátil vedení na naši stranu. A když vzápětí přidal Schiller na 3:1 po tečované střele, začalo to s námi vypadat velmi dobře. Bohužel těsně před půlí pravé křídlo Stodůlek uteklo a po centru a našem špatném obsazení hráčů ve vápně se stav měnil na 3:2.

Po poločase následovala mírná převaha Stodůlek, ale byli jsme to my, kdo skóroval. Tůma svým druhým a opravdu nádherným golem, kdy si zpracoval do protipohybu celé soupeřovy obrany a levou nohou trefil šibenici. Velmi nadějné dvougólové vedení jsme bohužel ztratili naší z posledních let asi nejčastější chybou, tedy nepokrytí standardky a hlavně špatného vyběhnutí gólmana.

Ke konci soupeř začal být trochu lepší, ale šance si nevytvářel. Ale my jsme mu pomohli lacinou ztrátou míče uprostřed pole. V závěru Stodůlkám pomohl také postranní rozhodčí neodmávaným ofsajdem, po kterém šel soupeř do vedení 5:4. Ovšem dobrý výkon proti papírově silnějšímu soupeři se musí brát pozitivně. Celkově by zápasu slušela remíza.

Počáteční sestava: Kouba – Vodsloň, Kubů, Hlaváček, Blažek – Hřivna, R. Štěpánek, Schiller, Kubr – Vaněk, Tůma

Lavička: Vopěnka, Sergej, Baloun

Turnaj – Hala Bellušova ( st. přípravka).

Turnaj – Hala Bellušova

Dne 15. 2. 2015 se zúčastnil tým starší přípravky FK Řeporyje halového turnaje v Bellušově ulici.

První zápasy naši svěřenci zvládli, dá se říci dobře. Po odehrání prvních dvou zápasů, měli na účtu 4 body a vypadalo to, že cesta do finále bude jednoduchá. Poslední zápas, ve kterém stačila klukům remíza, ovšem náš tým herně nezvládl, a po konečném výsledku 3:1 šel hrát o páté místo. Poslední zápas turnaje vypadal, jako když ho odehrálo jiné mužstvo, než se kterým jsme turnaj zahájili. Naši svěřenci doslova propadli a po vysoké porážce dosáhli pouze na šesté místo.

Nic to však nemění na tom, že už byly vidět některé náznaky, kdy jsme řešili dobře situace 1×1. Náš tým si myslím byl v prvních dvou zápasech také velmi dobrý v defenzivní činnosti, kdy jsme se snažili řešit tlak soupeře konstruktivně i za cenu gólu.

Za nás trenéry musím říct, že jsme spokojeni 50 na 50 ještě je, ale velká spousta práce, tak s chutí do toho. Držte nám palce.

Reportáž Košíře

 

Řeporyje – Košíře 2:0

Zápas dvou diametrálně rozdílných poločasů. Tak by se dalo stručně popsat naše čtvrté vystoupení v Zimní lize. V neděli jsme se na hřišti Zličína sehráli utkání proti Košířím. Vyhráli jsme 2:0, před i po přestávce jsme sice dali shodně po jednom gólu, to bylo však to jediné, v čem se oba poločasy podobaly. První půle od nás byla solidní, druhá naprosto tristní.

Trenér před zápasem pořádně protočil sestavou. Díky střeleckému apetitu v posledních zápasech se Bláža z obrany vytáhl do útoku. Místo něj na levé straně defenzivní řady nastoupil Jirka Baloun, na druhý kraj se vrátil Tóťa a ve středu zálohy se vedle sebe po delší době opět postavili Robik s Tomášem Svobodou.

Bláža utvořil útočné (úderné by bylo příliš silné slovo J ) duo s Páťou Štěpánkem a zbrusu nový útok v podobě zkušeného mazáka a neúnavně lítajícího blázna do sebe zapadl velice dobře. Během prvního poločasu se oba dostali hned do několika šancí. Páťa byl dvakrát sám před brankáře, ani jednou ho však nedokázal prostřelit. Zato Blážovi se gólmana překonat podařilo, ale jeho střela mířící do sítě trefila jednoho z obránců.

Během první půle jsme byli jednoznačně aktivnějším týmem, po většinu času jsme kontrolovali míč a kombinovali na polovině soupeře. Hrozili jsme především z dlouhých balonů za obranu soupeře a po krajích hřiště. Velký počet šancí jsme však pohříchu dlouhou dobu nedokázali přetavit v gól. Dvakrát se do zakončení dostal Míša Kubr, z blízkosti pálil nad branku Páťa Ira a neujala se ani hlavička Tóti po rohovém kopu. Nutno ovšem dodat, že bezgólový stav dlouho vydržel především zásluhou skvěle chytajícího gólmana Košíř.

Ani hostující brankář však po půlhodině hry už vedení Řeporyj odvrátit nedokázal. K trestňáku za velkým vápnem se postavil Páťa Štěpánek a svou „zlatou“ levou nohou parádně zakroutil míč přes zeď k přední tyči. Tentokrát gólman Košíř neměl šanci.

Směrem dozadu jsme během prvních 45 minut nemuseli řešit takřka žádnou složitou situaci, tedy s výjimkou ojedinělého brejku, po kterém se k dorážce dostal útočník Košíř. Zakončení z úhlu ale nezvládl a napálil míč pouze do boční sítě. Do přestávky jsme tedy šli za vedení 1:0. Vzhledem k množství šancí mohl být sice náskok daleko vyšší, předvedený výkon byl ale příslibem do druhého poločasu.

Jenže po změně stran jsme na první poločas herně vůbec nenavázali. Vypařila se kombinace ve středu hřiště, přesné pasy za obranu i snadné procházení přes košířské obránce. Dopouštěli jsme se spousty chyb v rozehrávce, chyběl pohyb, nabídka a více klidu v zakládání akcí. Na rozdíl od první pětačtyřicetiminutovky už jsme si nedokázali vytvořit ani příliš šancí. A když jsme se v nadějné situaci přeci jen ocitli, řešili jsme špatně finální fázi.

Druhého gólu jsme se dočkali až deset minut před koncem. Robik zahrál rohový kop na bližší tyč, kde číhal Bláža a tísněný obráncem stačil lehounce tečovat do branky – 2:0. Trefil se tedy i druhý člen nového útoku, což je nadějná vizitka.

Jenže ještě do konce zápasu jsme mohli i několikrát inkasovat. Nepříliš nebezpečné hráče soupeře jsme do šancí posílali sami našimi minelami ve středu hřiště. Po zaváháních v rozehrávce šli útočníci Košíř několikrát do přečíslení a jen díky dávce štěstí jsme neinkasovali ani jeden gól.

Počáteční sestava: Vopěnka – Baloun J., Hlaváček, Kubů, Haisl – Kubr, Štěpánek R., Svoboda, Ira – Štěpánek P., Blažek.

Lavička: Vodsloň, Rolfes, Sergej

Střelci: Štěpánek P., Blažek

Turnaj – Zbuzany

Turnaj – Zbuzany.

V neděli 8.2 hrál náš nejmladší tým turnaj v krásné hale ve Zbuzanech.

V týmu hráli: Kuba, Fík, Ferda, Tim, Burda, Simon a Simon. Kuba byl v
brance, Fík, Burda, Ferda a Tim se střídali v obraně a v útoku jsme
měli špickové duo Simon a Simon.
Dohromady hrálo na turnaji 8 týmů: Vršovice, Podolí, Motorlet A,
Motorlet B, Slavie A, Slavie B, Admira a FK Řeporyje.
První zápas proti Admiře náš tým hrál 2-2 a získal první bod. Goly
dali Simon a Simon oba jeden. Utkání z naší strany bylo herně docela dobré, kluci se snažili zkoušet si kličky z tréninku.
Druhý zápas proti Podolí, náš tým vyhrál 2-1, gól dal Simon a Tim. Kdy po dobré individuální práci jsme těžili a dostávali se do dobrých šancí.
Třetí zápas jsme prohráli 4-0 proti silné a efektivně hrajicím Vršovicím.
Měli jsme šance, a nebyli jsme o moc horši než Vršovice, ale
,,hráči se nenašli moc na hrišti“.
Čtvrtý zápas proti Motorletu A jsme vedli dlouho 1-0 (gól Simon), ale
nakonec jsme dostali během par minut 3 góly, takže jsme prohrávali 1-3.
Ještě se nám podařilo dát další gól (Simon), a ještě jsme trefili
tyč, ale bohužel nakonec jsme prohráli 2-3.
Pátý zápas proti Slavii A jsme opět dlouho vedli 1-0 (gól Simon), ale
nakonec prohráli 1-2. Znova krátce před koncem jsme dostali gól.
šestý zápas proti Slavii B, opět stejný scénář. Vedli jsme dlouho 1-0
(gól Simon), ale nakonec jsme prohráli v posledních minutách.
Poslední zápas jsme zase vedli (gól Simon). Úplně v poslední vteřině
jsme ale dostali gól, kdy náš tým byl pod tlakem a nedokázal se z něj dostat konstruktivním řešením. Taková smůla!
Nedostatky jsou totiž vidět daleko lépe proti těžkému soupeři.

Víme na čem zapracovat, aby jsme přiště odešli s pohárem!

Autor: TOM HALL.

Starší přípravka Běchovice

18. 1. 15 se starší přípravka již tradičně zúčastnila turnaje v Běchovicích. Na místo jsme dorazili plni dobré nálady a odhodlání, které, jak jsme doufali, nás mělo vést k dobrým výsledkům.
Hned první zápas nás ovšem vyvedl z omylu. Krutá prohra 7:0 byla tučným podpisem na předvedenou hru, kterou jsme se uvedli. Na naši obranu nutno říci, že Čelákovice hráli skvělý fotbal a došli si neomylně pro první místo, když ve finále porazili domácí „Sršně“ 8:0.
Druhý zápas jsme měli možnost složit reparát proti týmu FK Říčany. S kvalitní diváckou kulisou v zádech a s kosmetickými změnami v sestavě jsme odehráli dobré utkání, které jsme prakticky celé vedli 1:0, po gólu Robina Palaščáka. Bohužel pár vteřin před koncem zápasu jsme neudrželi tlak soupeře, a i přes to, že nám pomohla dobře postavená branková konstrukce a také skvělé zákroky Dana Futa, jsme nakonec inkasovali. Konečné skóre zápasu tedy 1:1.
Poslední zápas ve skupině, který jsme odehráli s týmem z Mělníka, byl už docela jiná písnička. Kluci věděli, že k boji o bronzové medaile potřebují vyhrát, a to minimálně o dva góly. Největší pozornost na sebe strhnul Alex, který dvěma brankami rozhodl o utkání, které tak skončilo 2:0, a zajistili jsme si boj o celkovou třetí příčku.
V boji o třetí místo jsme narazili na tým Bohnic. Celý zápas snesl přísná měřítka, neboť se jednalo o kvalitní kopanou z obou stran. Bohužel žádná z šancí, které jsme si vypracovali, nebyla potrestána, a tak utkání k nelibosti diváků skončilo 0:0. V penaltách jsme bohužel měli o něco méně štěstí, proto jsme v konečném umístění skončili na pěkném 4. místě.
Děkujeme našim fanouškům v podporování, které kluky provázelo průběhem celého turnaje, a těšíme se na další fotbalové zážitky v roce 2015!

Starší přípravka turnaj

1.2. Turnaj hala Radotín

 

Náš fotbalový klub pořádal prvního únorového dne turnaj v hale v Radotíně. Na turnaj mělo dorazit 10 týmů, ovšem mužstvo Praga Praha nedorazil, a tak jsme byli nuceni vytvořit narychlo nový rozpis zápasů, což se nám díky skvělé pomoci Marka Bradáče povedlo. A za to mu patří velký dík.

 

Turnaj se tedy mohl naplno rozjet a náš tým nastoupil v prvním utkání proti Radotínu. Na úvod jsme ale prohráli 3:0. Nutno objektivně dodat, že zaslouženě, našem chlapcům totiž utkání vůbec nevyšlo a nepředvedli zrovna oslnivý výkon.

 

Ve druhém zápase jsme se střetli s Bohemians Praha 1905, od kterých jsme dostali osmi gólový příděl. Předvedená hra tomu napovídala, nebyli jsme totiž schopni vymyslet žádnou kličku, a to i přesto, že trenér hráče nabádal, aby si v souboji jeden proti jednomu více dovolili.

 

Třetí duel jsme odehráli proti střížkovské Bohemce. I na třetí pokus jsme odcházeli jako poražení, ovšem výkon hráčů už byl o něco lepší.

 

Poté jsme v dalším zápase nestačili ani na Zličín. Kombinace nám příliš nešla, a tak jsme se snažili těžit z individuálních akcí. Jenže naše pomalost, nedůraz a někdy i nešikovnost nabízely soupeři šance, které dokázal bez milosti trestat gólové.

 

Poslední šanci na nápravu jsme měli v utkání proti týmu Háje s.o.s. Hra byla po celý zápas vyrovnaná, největší šanci jsme měli hned v úvodu, ale melu před brankou soupeře jsme využít nedokázali. V poslední minutě si jeden z našich hráčů dovolil před vlastní brankou kličku soupeři, jenže ta mu nevyšla a my z ní inkasovali. I závěrečný duel jsme tedy prohráli, tentokrát 0:1.

 

Po zápase místo nějakých výčitek trenér pochválil hráče za to, že tu kličku zkusil. A to přesto, že to mělo dopad na konečný výsledek. Naši hráči jsou totiž ve stadiu učení a jinak, než tím, že si během tréninku či zápasu nedovolí kličku zkusit, se ji prostě nenaučí. V tomto věku nejde až tak o výsledek, ale především o to, abychom veškeré snažení z tréninku přenesli do hry. Utkání v tomto věku neplní stejnou podstatu, jako u mužů (tedy za každou cenu vyhrát), nýbrž simuluje velký trénink. O výsledky nám trenérům opravdu primárně nejde.

 

Naopak to, že si někdo zkusí kličku před svou brankou, ukazuje, jak moc si hráč věří, což nás trenéry vždycky potěší. Co se týká soupeřů, je důležité, abychom si vyhledávali týmy, které jsou silnější, neboť naše hra se musí stále porovnávat s top týmy v dané kategorii. Jen tak můžeme být postupně lepší a lepší. Ve chvíli, kdy budeme hrát proti soupeřům, o kterých víme, že jim dáme 10 branek, to náš účel moc nesplní.

 

Děkujeme vám všem za podporu na turnaji a pevně věříme, že úspěchy brzy přijdou s lepší předvedenou hrou. Neboť s hezkým fotbalem přicházejí výsledky.

 

Umístění:

  1. Bohemians 1905
  2. Motorlet Praha
  3. Zličín
  4. FC Přední Kopanina
  5. FA Praha
  6. SC Radotín
  7. Zličín ,,B“
  8. Háje S.O.S.
  9. FK Řeporyje