Řeporyje – Košíře 2:0
Zápas dvou diametrálně rozdílných poločasů. Tak by se dalo stručně popsat naše čtvrté vystoupení v Zimní lize. V neděli jsme se na hřišti Zličína sehráli utkání proti Košířím. Vyhráli jsme 2:0, před i po přestávce jsme sice dali shodně po jednom gólu, to bylo však to jediné, v čem se oba poločasy podobaly. První půle od nás byla solidní, druhá naprosto tristní.
Trenér před zápasem pořádně protočil sestavou. Díky střeleckému apetitu v posledních zápasech se Bláža z obrany vytáhl do útoku. Místo něj na levé straně defenzivní řady nastoupil Jirka Baloun, na druhý kraj se vrátil Tóťa a ve středu zálohy se vedle sebe po delší době opět postavili Robik s Tomášem Svobodou.
Bláža utvořil útočné (úderné by bylo příliš silné slovo J ) duo s Páťou Štěpánkem a zbrusu nový útok v podobě zkušeného mazáka a neúnavně lítajícího blázna do sebe zapadl velice dobře. Během prvního poločasu se oba dostali hned do několika šancí. Páťa byl dvakrát sám před brankáře, ani jednou ho však nedokázal prostřelit. Zato Blážovi se gólmana překonat podařilo, ale jeho střela mířící do sítě trefila jednoho z obránců.
Během první půle jsme byli jednoznačně aktivnějším týmem, po většinu času jsme kontrolovali míč a kombinovali na polovině soupeře. Hrozili jsme především z dlouhých balonů za obranu soupeře a po krajích hřiště. Velký počet šancí jsme však pohříchu dlouhou dobu nedokázali přetavit v gól. Dvakrát se do zakončení dostal Míša Kubr, z blízkosti pálil nad branku Páťa Ira a neujala se ani hlavička Tóti po rohovém kopu. Nutno ovšem dodat, že bezgólový stav dlouho vydržel především zásluhou skvěle chytajícího gólmana Košíř.
Ani hostující brankář však po půlhodině hry už vedení Řeporyj odvrátit nedokázal. K trestňáku za velkým vápnem se postavil Páťa Štěpánek a svou „zlatou“ levou nohou parádně zakroutil míč přes zeď k přední tyči. Tentokrát gólman Košíř neměl šanci.
Směrem dozadu jsme během prvních 45 minut nemuseli řešit takřka žádnou složitou situaci, tedy s výjimkou ojedinělého brejku, po kterém se k dorážce dostal útočník Košíř. Zakončení z úhlu ale nezvládl a napálil míč pouze do boční sítě. Do přestávky jsme tedy šli za vedení 1:0. Vzhledem k množství šancí mohl být sice náskok daleko vyšší, předvedený výkon byl ale příslibem do druhého poločasu.
Jenže po změně stran jsme na první poločas herně vůbec nenavázali. Vypařila se kombinace ve středu hřiště, přesné pasy za obranu i snadné procházení přes košířské obránce. Dopouštěli jsme se spousty chyb v rozehrávce, chyběl pohyb, nabídka a více klidu v zakládání akcí. Na rozdíl od první pětačtyřicetiminutovky už jsme si nedokázali vytvořit ani příliš šancí. A když jsme se v nadějné situaci přeci jen ocitli, řešili jsme špatně finální fázi.
Druhého gólu jsme se dočkali až deset minut před koncem. Robik zahrál rohový kop na bližší tyč, kde číhal Bláža a tísněný obráncem stačil lehounce tečovat do branky – 2:0. Trefil se tedy i druhý člen nového útoku, což je nadějná vizitka.
Jenže ještě do konce zápasu jsme mohli i několikrát inkasovat. Nepříliš nebezpečné hráče soupeře jsme do šancí posílali sami našimi minelami ve středu hřiště. Po zaváháních v rozehrávce šli útočníci Košíř několikrát do přečíslení a jen díky dávce štěstí jsme neinkasovali ani jeden gól.
Počáteční sestava: Vopěnka – Baloun J., Hlaváček, Kubů, Haisl – Kubr, Štěpánek R., Svoboda, Ira – Štěpánek P., Blažek.
Lavička: Vodsloň, Rolfes, Sergej
Střelci: Štěpánek P., Blažek