Áčko má za sebou poslední zápas přípravy, v generálce na jarní záchranářské boje se v rámci Zimní ligy na Zličíně utkalo s Kunicemi „B“. A v utkání plném zvratů, jak ve skóre, tak v herním projevu, naše mužstvo remizovalo 4:4.
Poslední zimní soupeř vedený starým známým se k zápasu sešel pouze v počtu sedmi hráčů, nás bylo ale o poznání víc, a tak jsme se domluvili, že jim čtyři hráče půjčíme. Místo tradičního černobílého dresu tak přes hlavu přetáhli a na devadesát minut se stali přeběhlíky Kubajs, Jirka Baloun, Rolba a Sergej. Těsně před začátkem druhé části sezony si tak alespoň mohli vyzkoušet připravenost na mistráky takřka všichni hráči.
Přestože se Kunice sešly v opravdu malém počtu, ti, co dorazili, byli fotbalově na velice slušné úrovni. Od úvodu zápasu jsme to však byli my, kdo byl na hřišti jednoznačně aktivnějším a lepším týmem. Vzadu jsme měli dostatek prostoru na zakládání akcí, dobře jsme kombinovali ve středu hřiště, dostávali se přes obranný blok a vytvořili si spoustu nadějných příležitostí.
Jak je naším zvykem, hodně jsme jich spálili, alespoň dvě šance se nám však proměnit přece jen podařilo. Nejprve si po pěkné individuální akci navedl na střed míč Rejža a z vápna uklidil míč do brány a deset minut po něm se po přihrávce z levé strany trefil i v pokutovém území osamocený Páťa Ira.
Nedorozuměním v defenzivě jsme pár příležitostí nabídli také hostům, gól jsme ale za prvních 45 minut neinkasovali a do přestávky šli za pohodlného vedení 2:0. Nutno podotknout, že brankový rozdíl mohl být o poznání komfortnější, celkem povedený výkon jsme však nedokázali přetavit ve více gólů.
Stejně jako v minulých přípravných utkáních jsme po přestávce na dobrý výkon z úvodního poločasu nenavázali. A to ani zdaleka. Najednou jsme naprosto přestali běhat, vytratil se pohyb bez míče a nabídka. V rozehrávce jsme kupili jednu chybu za druhou a nedokázali chvíli podržet míč. A na rozdíl od první půle to byly Kunice, kdo se tlačil dopředu. Problémy nám dělali především velice šikovní a dobře rychlostně vybavení hráči záložní řady.
Na snížení v 60. minutě takřka záhy odpověděl svým druhým gólem v utkání Rejža. Jenže místo toho, abychom hru uklidnili, jsme si koledovali i nadále. Po zbytečných ztrátách ve středu hřiště jsme se nestačili vracet a soupeř hrozil z rychlých brejků. Z nich také během několika minut dokázal srovnat a poté dokonce otočit skóre na 4:3.
Tři minuty před koncem ale přišel další světlý moment Rejži, který si ve vápně počínal hodně důrazně, ve skrumáži vybojoval míč a zblízka ho nekompromisně poslal do odkryté branky. Hattrickem Rejža jen korunoval svůj parádní výkon, po hříchu byl však jediným hráčem, který v utkání snesl absolutorium. A kdyby v samotném závěru uspěl i ve vyložené šanci po rychlém protiútoku, mohl být ještě slavnější.  Takhle z toho byla jen remíza 4:4 a hodně smíšené pocity před začátkem veledůležitých jarních bojů.

Základní sestava: Vopěnka – Šebesta, Štěpánek P., Hlaváček, Haisl – Vodsloň, Ira, Schüller, Hřivna – Blažek, Rejzek
Lavička: Kubů, Baloun J., Rolník, Sergej (všichni půjčeni Kunicím), Rolfes