Řeporyje – Modřany 1:4

Poslední březnovou sobotu nás čekal první domácí zápas jara. I když ne tak úplně domácí. Utkání proti SK Praha 4 náš tým nehrál ve svém svatostánku v Řeporyjích, ale vzhledem ke stavu trávníku se přesunul do azylu areálu spřízněného Motorletu.

Věděli jsme, že nás čeká veledůležitý zápas. Bílá Hora, náš soupeř v boji o záchranu, předtím prohrála se Zlíchovem, a kdybychom zvítězili, smazali bychom tříbodovou ztrátu. Hráli jsme ale proti silnému soupeři, třetímu celku tabulky, který během zimní přestávky posílila řada hráčů z vyšších soutěží.

Začátek byl vyrovnaný. A prvním, kdo si vypracoval velkou šanci, byl náš tým. Venca Hřivna využil nedůrazu hostující obrany, protáhl se po pravé straně a běžel sám na bránu. Jeho přízemní střela na zadní tyč ale skončila těsně vedle. Vedením jsme pohrdli a soupeř nás začal místy až jednoznačně přehrávat.

Problémy nám dělali především na naši soutěž nevídaně rychlí útočníci. Hosté hráli jednoduše, kolmými přihrávka a nakopávanými balony za obranu vyzývali bleskové útočníky a my jen stěží hasili nebezpečí, někdy i za cenu velkého rizika. Když Tóťa zatáhl za „záchrannou brzdu“ a nepustil soupeře do samostatného úniku na branku, mohl být hodně rád, že viděl jen žlutou kartu.

Po dvaceti minutách už jsme ale inkasovali. Dlouhý balon do vápna sice Jarda Kubů nepustil k dotírajícímu hráči za sebou, ale míč odrazil jen na penaltu, kde další hráč pohodlně trefil odrytou branku. S chutí hrající soupeř si tvořil šance i nadále, několikrát ale selhal v koncovce. A to i díky dobře chytajícímu Weasleymu, který náš tým v zápase několikrát podržel. První poločas jsme tak prohráli 1:0.

Tým SK Praha 4 měl herní převahu i po přestávce. A hned v úvodu druhé půle jsme inkasovali dva laciné góly. Nejprve měl hostující útočník po centru z levé strany dostatek prostoru, aby se mezi několika našimi obránci zorientoval a z blízka propálil Weasleyho. Jen několik málo minut poté jsme zase ve snaze rychle rozehrát špatně vhodili aut, poslali soupeře do přečíslení a prohrávali už 0:3.

Potom jsme se branky konečně dočkali i my. Po závaru před brankou se míč odrazil za vápno, kde tradičně číhá starý a všemi mastmi mazaný lišák Robik. Ten si balón posunul a skákavou střelou na zadní tyč nedal brankáři sebemenší šanci. Soupeř pak polevil a my se jsme se více tlačili dopředu. Šanci posunout skóre na rozdíl jediného gólu měli postupně Venca, Rejža a Míša Kubr, ani jednomu se však prostřelit gólmana hostů nepodařilo. Škoda, gólem jsme mohli soupeře dostat pod tlak…

Místo toho však před koncem SK Praha 4 zvýšilo vedení znovu na tříbrankový rozdíl. A bylo hotovo. I ve druhém mistrovském utkání jsme tedy prohráli. Nutno však podotknout, že tentokrát zaslouženě. Soupeř byl lepší a nad naše aktuální možnosti.

Základní sestava: Vopěnka – Baloun J., Kubů, Štěpánek P., Haisl – Kubr, Štěpánek R., Svoboda, Hřivna – Blažek, Rejzek
Lavička: Vodsloň, Schüller, Borovička, Štípek, Rolník